Popis trasy:

Levada do Caldeirão Verde patří k nejpopulárnějším trasám na Madeiře. To je její největší prokletí i požehnání zároveň. Když sem dorazíte v sobotu dopoledne jako my, čeká vás procesí turistů a z meditační procházky vavřínovým lesem se stane frustrující čekání v koloně. Ale když trefíte správný čas (před 9:00 nebo po 16:00), dostanete jednu z nejkrásnějších levád ostrova prakticky jen pro sebe.


Na 13 kilometrech vás čekají tunely s živými kořeny visícími ze stropu, mechem porostlý pohádkový les, úzké římsy vysekané ve skále a na konci vysoký vodopád padající do skalního kotle. Trasa je technicky jednoduchá, zvládnou ji i děti, ale v exponovaných místech oceníte pevné boty s gripem a čelovku do tmavých tunelů. My jsme udělali všechny možné chyby v timingu – proto teď víme přesně, jak to příště udělat lépe.

Charakteristika trasy:

Trasa je subjektivně hodnocena jako Jednoduchá.

Délka trasy je 13.5 km a cesta vám zabere přibližně 04:30 hodin. Převýšení na stezce je 309 m. Nejvyšší bod na stezce je 931 m a nejnižší 873 m.

Flóra & fauna Lesy Levada Piknik Pozorování ptáků Turistika Vodopád Vyhlídky

Stáhněte si tuto trasu přímo do telefonu

A už nikdy se na cestě neztratíte. Buď v podobě celé trasy v aplikaci Mapy.cz, nebo jako mapový soubor GPX.

Prozkoumejte trasu PR9 Leváda do Caldeirão Verde na fotografiích

Osobní poznámky k trase

Přiznám barvu hned na začátku. Tuhle levádu jsme si neužili tolik, kolik by si zasloužila. Dorazili jsme v sobotu po desáté hodině. Prime time. Bylo tu mraky lidí a z krásné levády se stalo procesí turistů. Jasně, stěžovat si na davy turistů, když jste sami součástí toho problému, je trochu pokrytecké, ale co už. Ale pozor… když trefíte správný čas, ta samá stezka je parádní zelená oáza klidu s vodopády, tunely a epickými výhledy přes celé údolí.

Queimadas Forest Park

Zaparkovali jsme na placeném parkovišti u Queimadas. Je malé, takže se rychle plnilo. Pár kroků od auta stály ty klasické santanské chaloupky s doškovou střechou – Casa de Abrigo das Queimadas.
Dali jsme si orientační pauzu u infotabulí o ptácích a vavřínovém lese. Jsou tu lavičky, klidná zóna, ale v deset ráno už tu bylo tolik lidí, že klid byl jen relativní pojem.

Po levádě v koloně

Stezka je téměř rovná a ze načátku i dostatečně široká a zpevněná podél levády. Technicky jednoduchá, ale po čase místy velice úzká. Vyhýbali jsme se každých pár minut. Naštěstí je na exponovanějších místech zábradlí, takže když koukáte do hlubokého údolí, dá se jít v klidu.
Celkem jsme ušli tam a zpět cca 13 kilometrů za něco mezi 4 až 4,5 hodinami . Záleží na tom, kolik času strávíte čekáním, až projde kolona před vámi.

Tunely se živými kořeny

Tunely byly ozdoba trasy. Nízko, mokro, kořeny prorůstaly ze stropu. V prvním tunelu jsme šli v koloně asi dvaceti lidí. Bez čelovky nebo aspoň telefonu s baterkou byste tu byli ztracení. Místy tekla voda přímo na cestu a klouzalo to.

Kořeny visely ze stropu jak nějaká přírodní instalace. Fotogenické, ale když vám na hlavu kape voda a musíte se krčit, aby vás kořen nepraštil do hlavy, romantika trochu mizí.

Vavřínový les a chvíle klidu

Měkké zelené mechy pokrývaly všechno – kameny, kmeny, dokonce i zábradlí. Kapradiny, občasné mechy porostlé balvany a šumění levády. Tenhle úsek by byla čistá meditace (kdyby tu nebylo tolik lidí).
Když zaprší, všechno získá šťávu. Viděli jsme malá jezírka a kaskády cestou, ale zastavit se a vyfotit je bez cizích lidí v záběru bylo skoro nemožné.

Úzké římsy vysekané ve skále

Některé partie byly vysekané přímo ve skále. Krásné, fotogenické, ale mokré. Nalevo zeď, napravo propast, držíte se ocelového lana a snažíte se nedívat dolů.

Dobré trailové boty s gripem se fakt hodily – viděli jsme pár lidí v teniskách, jak se klouzali po mokrých kamenech.

Výhled s duhou

Když se mraky roztrhly, objevily se výhledy přes celé údolí. Měli jsme štěstí – chytili jsme duhu přes protější hřeben. Tenhle moment za to stál.

Caldeirão Verde – vodopád v kulatém kotli

Po dvou hodinách jsme dorazili k cíli. Vysoký vodopád padající do kulatého skalního kotle. Protože předtím pršelo, bylo to divadlo. Voda řvala, tříštila se na kapky, vytvářela mlžný závoj.

Chtěli jsme pokračovat dál k Caldeirão do Inferno, ale červený řetěz říkal jasně ne. Po deštích tu byly sesuvy. Když je na Madeiře trasa zavřená, neduskutuje se. Vlézt na takovou trasu není hrdinství, je to blbost.

Praktické rady (z vlastní zkušenosti)

Kdy přijet: Před 9:00 nebo až po 16:00. V týdnu a za horšího počasí je to výrazně lepší. My jsme udělali chybu – sobota, 10:00 = procesí.
Co jsme měli a co se hodilo:

  • Nepromokavé bundy (v tunelech kape, i když neprší)
  • Čelovky (my měli jen telefony, ale čelovka by byla lepší)
  • Boty s trakcí (místy to klouzalo to jak čert)
  • Svačinu a vodu (po trase není žádný bufet)

Tip na davy: Když se tvoří vláček turistů, zastavte se na pár minut u nějaké kaskády. Nechte kolonu předjet a pak jděte vlastním tempem. My jsme to párkrát udělali a pomohlo to.
Stojí Caldeirão Verde za to? Ano – ale timing je všechno.
Když dorazíte v prime time jako my, budete nadávat na davy a užijete si možná 30% z toho, co trail nabízí. Když přijedete ve správný čas, užijete si jednu z nejkrásnějších levád na Madeiře.

Tunely s kořeny, mechem porostlý les, vodopád v kotli – to všechno tu je. Jen záleží, jestli to budete sdílet s deseti nebo se sto lidmi.
Zkrátka a dobře: Naučili jsme se, že na populární levády se jezdí buď hodně brzo, nebo hodně pozdě. Nic mezi tím. Nebo si vyberte jinou, kde nebudou takové davy.

Počasí na trase

Max teplota: 14,10 °C
Min teplota: 8,05 °C
Možnost deště:: 0 %
Rychlost větru: 3,52 m/s
  • Vzdálenost:13.5km
  • Čas na trase:04:30 h
  • Převýšení:309 m
  • Nejvyšší bod: 931 m
  • Nejnižší bod:873 m
  • Jídlo s sebou:Ano
  • Poplatek za trasu:Placena
  • € 4.50Cena:
  • Tunel na trase:Ano
  • Parkování zdarma:Ne
  • Levada na trase:Ano
  • Davy lidí:Vysoké
  • Dostupnost:Auto

Videa z trasy

Komentáře a fotografie od těch, kteří tuto trasu absolvovali

Napište svůj komentář ke článku

Prozkoumejte další trasy, jako je PR9 Leváda do Caldeirão Verde v této kategorii